Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

 

VŠEOBECNÁ ČÁST

 1. Účel zkoušek

Zákon o myslivosti č. 449/2001 § 44 říká: držitel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. Prováděcí vyhláška MZe. č. 244/2002 a předpisy vydané na její realizování ukládají uživatelům myslivecké honitby používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelné psy.

Zkouškami lovecké upotřebitelnosti se prokazuje způsobilost loveckých psů vykonávat činnosti, které je kvalifikují jako lovecky upotřebitelné pro výkon práva myslivosti. Těmito činnostmi se rozumí vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře,nebo vyhledání a dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře, nebo prokázání vloh pro práci pod zemí.

Zkušební řád ČMMJ pro zkoušky loveckých psů (struktura jednotlivých zkoušených disciplin) umožňuje mimo prokázání lovecké upotřebitelnosti prokázat vlohy loveckých psů pro potřeby jejich chovu. Nároky na splnění lovecké upotřebitelnosti se však diametrálně liší a proto je třeba discipliny, které popisuje prováděcí vyhláška označit jako limitující pro složení lovecké upotřebitelnosti a jejich splnění kvalifikuje psy pro získání potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem.

Splnění limitních disciplin pro polní práci a vodní prácikvalifikuje psy k lovecké upotřebitelnosti pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. V případě splnění limitních disciplin pro lesní prácizískávají psi loveckou upotřebitelnost pro vyhledání a dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře. Je-li náplní lesních zkoušek i vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře, je možno psům vydat „potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu“ pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zranění drobné zvěře. V případě složení zkoušek z norování získávají psi loveckou upotřebitelnost pro práci pod zemí. Náplň jednotlivých limitních disciplin popisuje zkušební řád a splnění limitních disciplin není podmíněno celkovým uspěním na jednotlivých typech zkoušek loveckých psů, kde jsou limitní discipliny definovány. Limitní disciplina je hodnocena obstálnebo neobstál. Pro získání lovecké upotřebitelnosti je nutné, aby pes všechny požadované limitní discipliny splnil a to na jedné zkoušce. Splnění limitních disciplin po částech není pro získání kvalifikace lovecké upotřebitelnosti možné. Psi, kteří splní jednotlivé typy zkoušek, zaměřené na jednotlivé typy práce, alespoň ve III. ceně, získávají rovněž loveckou upotřebitelnost podle daného typu zkoušek. Limitní discipliny se nezkouší na všestranných zkouškách všech loveckých psů. Dále se limitní discipliny nezkouší na memoriálech, mezinárodních zkouškách a soutěžích. V případě klubových zkoušek a soutěžích, pořádaných ve spolupráci s OMS, rozhoduje o zkoušení limitních disciplin nejvyšší orgán chovatelského klubu (členská schůze). Podmínky o hlasování členské schůze chovatelského klubu upravují stanovy jednotlivých chovatelských klubů a ČMMJ nepřísluší do rozhodování chovatelského klubu zasahovat. Dalším účelem zkoušek loveckých psů je prověření jejich vlastností pro účely chovu. Výběr kriterii sledovaných vlastností loveckých psů pro účely chovu je v kompetenci chovatelských klubů.

Zkoušky jsou veřejné, vyjma zkoušek z norování - bezkontaktní norování.

2. Pověření k organizování zkoušek

Provádění zkoušek loveckých psů, zkoušek vloh a zkoušek lovecké upotřebitelnosti zajišťuje Českomoravská myslivecká jednota (dále jen ČMMJ) na základě Pověření č. 1/2002 k organizování zkoušek psů z výkonu Ministerstva zemědělství ČR (dále jen MZe.) ČR) s účinnosti od 1. 7. 2002 pod č. j. 6725/2002-5050. Ostatní zkoušky, které jsou obsaženy v tomto zkušebním řádu, zajišťuje ČMMJ.

V rámci ČMMJ mají právo organizovat zkoušky tyto složky:

a/ okresní myslivecké spolky (dále jen OMS)

b/sekretariát ČMMJ,pokud z rozhodnutí Myslivecké rady ČMMJ zabezpečuje vrcholnou celostátní kynologickou akci.

Pokud je klub chovatelů loveckých psů kolektivním členem ČMMJ, pak zkoušky příslušného plemene psů pořádané pro členy tohoto klubu organizuje klub ve spolupráci s OMS.

 3. Plánování zkoušek a soutěží

OMS a chovatelské kluby jsou povinny nahlásit plán připravovaných zkoušek sekretariátu ČMMJ nejpozději do 31. 10. předcházejícího roku. Pořádání zkoušek, které nebyly uvedeny ve zveřejněném plánu zkoušek, není přípustné. Změnit lze pouze termín a místo zkoušek.

Požadavky na konání Memoriálu Richarda Knolla, Memoriálu Karla Podhajského a Memoriálu Mileny Štěrbové musí OMS předložit ČMMJ nejpozději do 31. 8. předcházejícího roku.

V plánu kynologických akcí musí být uveden druh, datum a okres konání zkoušek včetně návrhu na zadávání titulů CACIT, CACT.

ČMMJ zveřejňuje plán zkoušek do 31. 3. ve Věstníku ČMMJ, časopisu Myslivost a na internetových stránkách ČMMJ a předkládá je ve stejném termínu MZ ČR. Případnou změnu termínu je pořadatel povinen nahlásit nejdéle do 15 dnů předem ČMMJ, které ji ihned nahlásí MZe. ČR ve smyslu pověření.

4. Účast na zkouškách

Zkoušky loveckých psů se pořádají pro ohaře (stavěcí psy), přinašeče (retrievery) , barváře a ostatní plemena loveckých psů. Pro jednotlivé skupiny loveckých psů tento zkušební řád taxativně vyjmenovává zkoušky, na kterých se prověřují vrozené a lovecké vlastnosti a psi na nich mohou získat loveckou upotřebitelnost. Není přípustné, aby plemena, pro která jsou vypsány zkušební řády vykonávaly zkoušky dle ZŘ pro jiná plemena. Pouze v případě, že není pro příslušné plemeno stanoven zkušební řád, může se toto plemeno zúčastnit zkoušek pro plemena, která mají tyto zkoušky vypsané.

Zkoušek se mohou zúčastnit všichni psi loveckých plemen s platným průkazem původu F. C. I., kteří jsou zapsáni v plemenných knihách ČR a po dosažení věku minimálně 10 měsíců. Při norování, FT retrieverů a zkouškách barvářů 12 měsíců. Požadovaný věk musí psi dosáhnout den před konáním zkoušek. Pouze zkoušek vloh se mohou zúčastnit psi mladší 10ti měsíců a to pouze než obstojí. Pes se může zkoušek stejného typu zúčastnit vícekrát - vyjma zkoušek z norování , kde každý pes může zkoušku absolvovat maximálně třikrát. Psi bez zkoušek mají přednost před psy se zkouškami.

Na zkouškách mohou předvádět psy i nezletilí vůdci starší 15 let.

Přihlášky se podávají na předepsaném tiskopise (přihláška ke zkouškám loveckých psů) do termínu, který je uveden v propozicích. Přijetí přihlášky je podmíněno současným zaplacením předepsaného poplatku. Výši poplatku stanoví pořadatel. OMS ČMMJ vyrozumí písemně všechny žadatele o tom, zda jimi přihlášený pes byl ke zkouškám zařazen či nikoliv s poučením, že mohou do 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění podat námitky OMS ČMMJ, který ve věci rozhodne. V případě, že dojde ke změně termínu nebo místa konání zkoušek, vyrozumí OMS ČMMJ všechny žadatele, jejichž psi byli ke zkouškám zařazeni, nejméně 15 dnů předem. Ve stejné lhůtě vyrozumí o změně termínu též sekretariát ČMMJ, který vyrozumí MZe. ČR.

Majitel přihlášeného psa ručí svým podpisem na přihlášce, že data uvedená na přihlášce jsou správná a pravdivá, že jsou mu známa ustanovení zkušebního řádu a že ručí za škody způsobené jeho psem. Budou-li dodatečně zjištěny nesprávné údaje na přihlášce, získané ocenění na zkoušce ztrácí platnost a proti majiteli psa budou vyvozeny závěry.

Držitel loveckého lístku a zbrojního průkazu střílí zvěř před psem zpravidla sám. Vůdci psa, který lovecký lístek nemá nebo v jiných odůvodněných případech přidělí pořadatel náhradního střelce. Zásadně je nepřípustné, aby střílel sám rozhodčí.

Zkoušek se mohou zúčastnit psi v majetku cizích státních příslušníků a musí být zapsáni v uznaných plemenných knihách F. C. I.

 

Zkoušek se nemohou zúčastnit psi ve vlastnictví rozhodčích, kteří jsou na zkoušky delegováni a psi v majetku osob jim blízkých, ale i psi, kteří jsou osobou blízkou na těchto zkouškách jen vedeni.

 

Propozice a rozhodčí na zkoušky: propozice na zkoušky vypisuje pořádající organizace (pořadatel) a propozice musí obsahovat následující body: Datum, místo konání (místo srazu), označení (jméno) pořádající organizace a podle jakého zkušebního řádu se zkouší ( vypsanému zkušebnímu řádu se musí všichni psi podrobit), jaká plemena jsou na zkoušky připuštěná. Nedílnou součástí propozic jsou veterinární podmínky.

Na jedné zkoušce se může posuzovat podle různých zkušebních řádů. Tyto zkušební řády musí být uvedené v propozicích a specifikováno, jaká plemena se podle daného zkušebního řádu zkouší. Pořadatel nesmí v propozicích uvést zkušební řád jiný, než je daný pro jednotlivá plemena. Na zkouškách posuzují rozhodčí s příslušnou kvalifikací pro vypsané zkoušky dle propozic. V případě, že se zkouší na jedněch zkouškách podle několika zkušebních řádů, pak musí vždy rozhodčí splňovat příslušnou kvalifikaci pro dané zkoušky a skupinu plemen.

5. Přehlídka psů

Před zahájením zkoušek nebo soutěže nastoupí všichni přihlášení psi na přehlídku před sbor rozhodčích a na veterinární prohlídku. Při přehlídce musí vůdce psa předložit průkaz původu předváděného psa a platný veterinární atest.

 

Po přehlídce a veterinární prohlídce vyloučí vrchní rozhodčí ze zkoušek:

a/ psy, jejichž původ a totožnost není možné dokázat průkazem původu,

b/ psy, kteří jsou v majetku vůdců, kterým bylo rozhodnutím disciplinárních

orgánů uloženo disciplinární opatření na úseku výcviku,

c/ psy nemocné, poraněné, slepé nebo hluché, podvyživené a zesláblé,

d/ feny březí více než 30 dnů, feny do 50 dnů po porodu a háravé feny, které

nemohou být zásadně připuštěny na zkoušky ani ve zvláštní skupině, ani

zkoušeny jako poslední.

 

Vady a odchylky povahy fyziologické, psychické nebo odchylky instinktu nepříznivě ovlivňující upotřebitelnost psa, které se projevily během zkoušek, je rozhodčí povinen zapsat do soudcovské tabulky. K ostatním vadám zevnějšku, které nesnižují praktický výkon se při přehlídce ani během zkoušky nepřihlíží a psi s jinými vadami než jsou výše uvedené, nesmějí být ze zkoušek vyloučeni.

 

6. Pořadí zkoušených psů

Pořadí, podle kterého budou psi zkoušeni, se určí veřejným losováním. Rozdělení psů do skupin dle zkušebního řádu určuje vylosované pořadové číslo. Vůdce, který vede více než jednoho psa bude losovat jako první. Vrchní rozhodčí jeho dalšího psa (psy) zařadí do téže skupiny podle vlastní úvahy. Pořadí psů na pobarvené stopě (i ostatních stopách) a vlečkách v lese se určuje losováním, vždy až po založení barvy (stopy) či vlečky.

Vrchní rozhodčí rozdělí rozhodčí do jednotlivých skupin podle zkoušených disciplín před losováním pořadí psů. Rozdělení veřejně vyhlásí.

Vůdce může během zkoušek z vážných důvodů odstoupit. V tom případě se účast na zkouškách nezapisuje do průkazu původu, ale zaznamenává se v soudcovské tabulce, přihlášce a přehledu výsledků. Totéž platí i pro psa, který neobstál. U zkoušky z norování se hodnocení „neobstál“ zapisuje vždy do průkazu původu.

 

7. Organizace zkoušek

Pořadatel je povinen zabezpečit organizaci zkoušek tak, aby jejich průběh byl plynulý a regulérní. Pořadatel je povinen oznámit konání zkoušek příslušné veterinární správě. Určí zodpovědného vedoucího zkoušek a dá mu k dispozici potřebný počet pomocníků. Vedoucí zkoušek musí zajistit všechny pokyny vrchního rozhodčího. Jakékoli zásahy do výkonu rozhodčích, které by mohly ovlivnit výsledek zkoušek, jsou nepřípustné.

Pořadatel (pokud nedeleguje sám) je povinen poslat nejpozději 3 týdny před konáním zkoušek delegujícímu orgánu dostatečný počet propozic.

Rozhodčí a čekatelé na zkoušky pořádané spolu s chovatelským klubem jsou delegováni sekretariátem ČMMJ na návrh tohoto klubu. Na zkoušky se zadáním titulu CACIT se čekatelé Rozhodčí a čekatelé na zkoušky pořádané spolu s chovatelským klubem jsou delegováni sekretariátem ČMMJ na návrh tohoto klubu. Na zkoušky se zadáním titulu CACIT se čekatelé delegují na základě schválené žádosti čekatele ČMMJ, delegujícího OMS nebo výborem klubu. Tito čekatelé hospitují pod vedením FCI rozhodčích.

 

Před zahájením zkoušek je pořadatel povinen odevzdat vrchnímu rozhodčímu trojmo vyplněné soudcovské tabulky, vyplněnou přihlášku na zkoušky a dvakrát tiskopis „Přehled výsledků zkoušek“.

Zjistí-li sbor rozhodčích, že zkoušky nejsou dostatečně připravené, může vrchní rozhodčí jejich průběh zastavit. Výsledek takových zkoušek je neplatný a pořadatel je povinen nést všechny náklady, včetně nákladů za delegování rozhodčích, případně i nároky vůdců psů.

Pořadatel zajistí dopravní prostředek pro vrchního rozhodčího a ředitele zkoušek k rychlejšímu přesunu od jedné skupiny ke druhé.

Pořadatel ani vrchní rozhodčí nesmí překročit nejvyšší počet psů na zkouškách lovecké upotřebitelnosti a nejvyšší počet psů ve skupině. ZŘ určuje pouze maximální počty psů ve skupině, je na rozhodnutí pořadatele, jaké počty psů pro každou skupinu stanoví. 

8. Rozhodčí a čekatelé

Na zkoušky mohou být delegováni pouze rozhodčí a čekatelé, kteří jsou
uvedeni v platném seznamu vydaném ČMMJ pro příslušný rok a mají požadovanou aprobaci pro tyto zkoušky. Platný seznam rozhodčích a čekatelů musí být v průběhu zkoušek vrchnímu rozhodčímu k dispozici. Rozhodčí a čekatele na zkoušky jmenuje pořádající OMS, chovatelský klub a sekretariát ČMMJ na návrh kynologické komise ČMMJ pokud zabezpečuje vrcholnou kynologickou akci. V případě, že rozhodčí (čekatel) poruší ustanovení zkušebního řádu, navrhne kynologická komise Myslivecké radě ČMMJ jeho odvolání. Odvolání člena ČMMJ z funkce rozhodčího (čekatele) nevylučuje možnost dalšího postupu v souladu s ustanovením § 18 Stanov ČMMJ, o.s. . V případě jednání rozhodčího (čekatele) nasvědčující porušení povinností člena ČMMJ kynologická komise písemně, neprodleně oznámí tuto skutečnost dozorčí radě ČMMJ.

Kynologická komise ČMMJ zveřejní pravomocné rozhodnutí Dozorčí rady ČMMJ na internetových stránkách a ve Věstníku ČMMJ.
Pravomocné rozhodnutí je přezkoumatelné soudem. Návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek. MR ČMMJ eviduje pravomocná rozhodnutí.
Pokud bylo jako opatření uloženo vyloučení z ČMMJ, může KK ČMMJ na žádost vyloučeného po uplynutí poloviny stanovené doby (u trvalého vyloučení po uplynutí 10-ti let) předložit DR návrh na prominutí zbytku opatření. Proti rozhodnutí o žádosti není odvolání přípustné.
Po dobu kdy je případ v řízení, pozastaví MR ČMMJ rozhodčímu (čekateli) výkon této funkce.

Každý delegovaný rozhodčí a čekatel je povinen nejpozději do 3 dnů po
obdržení delegačního lístku oznámit delegujícímu orgánu, zda delegaci
přijímá. V opačném případě musí delegujícímu orgánu oznámit důvody nepřijetí delegace.
Nedostaví-li se rozhodčí nebo čekatel na zkoušky, je vrchní rozhodčí povinen to oznámit ČMMJ i delegujícímu orgánu v tiskopisu "Přehled výsledků zkoušek", aby mohly být z této nedisciplinovanosti vyvozeny důsledky.
Delegující orgán za rozhodčího, který nepotvrdil včas přijetí delegace,
deleguje náhradníka. Vrchní rozhodčí je před zahájením zkoušek povinen ověřit si pravdivost delegačních listů rozhodčích a čekatelů.
Je nepřípustné, aby si rozhodčí nebo čekatelé předávali delegační listy mezi sebou. Kromě zmocnění daného vrchnímu rozhodčímu určuje náhradníky jen delegující orgán. Rozhodčí smí posuzovat v jednom dni pouze na jedněch zkouškách.
Rozhodčí nebo čekatelé, kteří se hrubě chovají, neznají zkušební řády, při posuzování někoho úmyslně poškodí, prosazují určité plemeno nebo nemístnými poznámkami kritizují nebo podceňují určité plemeno, vystavují se postihu.
Rozhodčí jsou při výkonu své funkce pod ochranou ČMMJ. Každá nevěcná kritika rozhodčího ze strany vůdce nebo diváků, která by mohla snížit autoritu rozhodčího nebo význam zkoušek a lovecké kynologie, musí být vrchním rozhodčím hlášena ČMMJ, aby z ní mohly být vyvozeny důsledky.
Delegovaným rozhodčím přísluší za výkon funkce kromě cestovného odměna. Čekatelé se zkoušek účastní bez nároku na cestovné a odměnu.
Pro každou skupinu psů deleguje příslušný orgán dva rozhodčí. Čekatelé jsou bráni mimo stanovený počet rozhodčích. Rozhodčí, kterému je čekatel přidělen, musí čekateli poskytnout možnost samostatně posuzovat výkony psů a navrhovat jejich ohodnocení, musí čekatele usměrňovat a poradit mu při výkladu zkušebního řádu. Čekatel nesmí sám posoudit a ohodnotit psa.

Za ohodnocení výkonu psa zodpovídá výhradně rozhodčí. Rozhodčí posuzují zkoušky podle dané aprobace. Rozhodčí s všestrannou aprobací mohou posuzovat práci na pobarvené stopě na všech zkouškách loveckých psů.
Čekatel je povinen odevzdat k podpisu vrchnímu rozhodčímu tiskopis "Potvrzení o hospitaci". Čekatel je dále povinen na každé hospitaci vypracovat samostatně dvě soudcovské tabulky s odůvodněním jím udělených známek, které mu vrchní rozhodčí společně s rozhodčím podepíše. Potvrzení o hospitaci a vypracované soudcovské tabulky jsou podkladem k přihlášce pro zkoušky rozhodčího pro posuzování výkonu loveckých psů.

Během zkoušek nesmí rozhodčí ani čekatelé být pod vlivem alkoholu, drog a jiných psychotropních látek.

9. Vrchní rozhodčí

Delegující orgán musí na všechny druhy zkoušek delegovat vrchního rozhodčího. Ten zastupuje zároveň ČMMJ, které zodpovídá za regulérnost a úroveň zkoušek, řeší všechny spory mezi vůdci a rozhodčími. Jeho rozhodnutí je konečné. Vrchní rozhodčí nesmí být zároveň rozhodčím pro některou skupinu a nesmí být zároveň ve stejném dni vrchním rozhodčím nebo rozhodčím více než pro jedny zkoušky.

Před zahájením zkoušek svolává poradu rozhodčích a zástupců pořadatelské organizace, na které určí dvojice rozhodčích a na LZ a VZ také disciplíny, které budou tyto dvojice posuzovat. Pořadí zkoušených disciplin určuje po dohodě s pořadatelskou organizací vrchní rozhodčí a toto veřejně vyhlásí před zahájením zkoušek.

Nedostaví-li se na zkoušky rozhodčí, který delegaci přijal, určí vrchní rozhodčí z přítomných členů náhradníka, ale jen takového, který je v ČMMJ veden jako rozhodčí. Nedostaví-li se na zkoušky vrchní rozhodčí, ujme se této funkce po dohodě přítomných delegovaných rozhodčích nejkvalifikovanější z jejich středu, ani ten však nesmí posuzovat ve skupině.

Vrchní rozhodčí zahajuje zkoušky krátkým projevem. Losuje psy do skupin a odpovídá za správnost a objektivitu při losování. Rozděluje rozhodčí pro jednotlivé skupiny a disciplíny a po dohodě s pořadateli určí průběh zkoušek.

 

Vrchní rozhodčí při ukončení zkoušek:

1/ vyhodnotí a vyhlásí výsledky zkoušek,

2/ odevzdá vůdcům:

a/ diplom,

b/ 1x soudcovskou tabulku,

c/ potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu,

d/ průkaz původu psa se zapsaným výsledkem zkoušek,

3/ nejpozději do 14 dnů zašle pořadateli zkoušek:

a/ 2x přehled výsledků se stručnou zprávou o průběhu zkoušek se seznamem

rozhodčích a čekatelů, kteří na zkouškách posuzovali,

b/ potvrzené hospitační listy čekatelů a samostatně vypracované soudcovské

tabulky čekatelem

c/ 2 kompletní sady soudcovských tabulek a přihlášky.

 

Pořadatel zašle do 14 dnů po obdržení dokumentace zkoušek od vrchního rozhodčího:

a/ ČMMJ Praha

1x přehled výsledků potvrzený pořadatelem,

- hospitační listy a samostatně vypracované soudcovské tabulky čekatelem

b/ výcvikářům klubů

1x sadu soudcovských tabulek.

 

Pořadatel si ponechá:

- 1x sadu soudcovských tabulek a přihlášky,

- 1x přehled výsledků.

 

Vrchní rozhodčí zodpovídá za správně vyplněné a rozhodčími podepsané soudcovské tabulky, za správnost předepsaných záznamů v průkazu původu, ve kterém příslušnou rubriku označí svým razítkem a podpisem.

Podle možnosti sleduje výkon čekatelů na funkci rozhodčích, po dohodě s rozhodčím, ke kterému byl čekatel přidělen, zodpovědně zhodnotí výkon čekatele na „Potvrzení o hospitaci“, které zašle pořadateli.

Každé rozhodnutí ve sporu mezi dvojicí rozhodčích, nebo při podaném protestu musí vrchní rozhodčí zdůvodnit během zkoušek příslušným ustanovením zkušebního řádu, za jehož přísné dodržování zodpovídá.

Při výkonu své funkce musí vrchní rozhodčí zachovat za všech okolností klid a důstojné vystupování.

10. Způsob posuzování

Psy, zařazené do jednotlivých skupin, posuzuje vždy dvojice rozhodčích.

Hlavní zásadou při posuzování je správný výklad zkušebního řádu se zřetelem na použití psa v myslivecké praxi. Posouzení výkonu psa se musí shodovat se zněním zkušebního řádu.

Po skončení každé disciplíny musí rozhodčí veřejně oznámit vůdci výsledek posuzování (kromě disciplín, které se zkoušejí během celých zkoušek). Takto vyhlášený výsledek se už nesmí měnit, jen když vůdce podá protest, který byl přijat. Dvojice rozhodčích se proto před vyhlášením výsledků musí ujednotit. Nemohou-li se dohodnout, rozhodne o ocenění s konečnou platností vrchní rozhodčí, který svoje rozhodnutí musí řádně zdůvodnit, vyhlásit a zapsat do soudcovské tabulky. Dvojice rozhodčích se musí v každém případě chovat taktně a rozvážně.

Rozhodčí musí sledovat výkony psů z přiměřené vzdálenosti a nesmí připustit žádné rušivé vlivy blízko se pohybující koronou apod.

Není-li pes v určeném čase z některé disciplíny vyzkoušen, rozhodčí je povinen veřejně to oznámit a před ukončením zkoušek umožnit tomuto psovi dokončení této disciplíny a známky veřejně vyhlásit. Před odchodem z honitby musí být všechny disciplíny absolvovány a psi z nich musí být ohodnoceni.

 

11. Povinné záznamy

Dvojice rozhodčích je povinna vést přesný záznam o průběhu zkoušek a hodnocení jednotlivě u každého psa v soudcovské tabulce (trojmo). Záznamy v soudcovské tabulce musí být jasné, stručné, jednoznačné a čitelné.

Kromě stručného popisu výkonu psa uvedou rozhodčí v tabulce také hodnocení vůdce, aby bylo zřejmé, jaký podíl měl vůdce na práci psa. Soudcovská tabulka musí obsahovat pověření č. 1/2002 k organizování zkoušek psů z výkonu Ministerstva zemědělství ČR (dále jen MZe.) ČR) s účinnosti od 1. 7. 2002 pod č. j. 6725/2002-5050, potvrzena pořadatelem a podepsána vrchním rozhodčím a dvojicí rozhodčích, která psa na zkouškách posuzovala. Z pohledu získání kvalifikace lovecké upotřebitelnosti musí být v soudcovské tabulce vyznačeno zda pes na zkoušce obstál – neobstál.

Bez výše uvedených náležitostí je tabulka neplatná. Vůdce zároveň obdrží „Potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu“, což je osvědčení lovecké upotřebitelnosti psa prokázané při zkoušce, včetně zkoušek FCI, které naplňují vyhlášku MZe. č. 244/2002. Potvrzení je opatřeno evidenčním číslem ČMMJ a OMS vede evidenci o vydaných potvrzení podle přidělených čísel. Potvrzení je dále opatřeno razítkem pořádajícího OMS a podpisy vrchního rozhodčího a pověřeného zástupce pořádajícího OMS.

Potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu je tiskopis, který vydává ČMMJ.

Vrchní rozhodčí je zodpovědný za to, aby v průkazu původu byly tyto záznamy: datum zkoušek, pořádající OMS (okres), druh zkoušek a uvést zda se jedná o zkoušku se zadáním titulu CACT nebo CACIT, výsledné ocenění a počet bodů, známka z nosu, hlasitost na stopě nebo na viděnou, ustalování zvěře u ohařů a jedna limitující známka, která snížila ocenění. U zkoušek honičů a honičských zkoušek vrchní rozhodčí zaznamená udělení titulu „diviačar“

Vrchní rozhodčípotvrdí záznam o výsledku zkoušek v průkazu původu razítkem svého jménaa podpisem.

 

12. Trestání psa

Vůdce vede psa na zkouškách na hladkém pracovním obojku a jsou zakázané i stahovací obojky, které nemají zarážku proti úplnému stažení smyčky. Pes nesmíbýt trestán ani během zkoušení, ani v čase kdy nenípředváděn. Ostnatýobojek je zakázán. Zachází-li vůdce se psem během zkoušeníhruběnebo jej trestá, může rozhodčítakového vůdce ze zkoušek vyloučit. Psi, kteřínejsou právězkoušeni, nesmějívolněpobíhat ani jinak rušit průběh zkoušek.

 

13. Neuznání zkoušek

Zkoušky uspořádané bez souhlasu a vědomí ČMMJ, nebo při kterých došlo k hrubému porušení ustanovení zkušebního řádu, nebudou uznány a jejich výsledky budou prohlášeny za neplatné. Náhrada ztrát z takto neuznaných zkoušek bude vymáhána na pořadatelích, kteří toto zavinili.

Konají-li se zkoušky v nedostatečně zazvěřené honitbě a výkony psů se nedají ohodnotit, je vrchní rozhodčí povinen požádat pořádající organizaci o poskytnutí jiného vhodnějšího úseku, případně požádat pořadatele o zvěř, která se vypustí za účelem vyzkoušení psů.

Je-li nedostatek zajíců, je možno je nahradit domácími králíky, kteří svou velikostí a zbarvením připomínají zajíce a to pro všechny discipliny, ve kterých se podle tohoto zkušebního řádu používá zajíc. Veškerá zvěř (i králík) musí být vyspělá a nezávadná.

 14. Známkování a výsledná klasifikace

Známky za výkon z jednotlivých předmětů jsou: 4 – výborně, 3 – velmi dobře, 2 – dobře, 1 – dostatečně, 0 – nedostatečně.

U známek, které je třeba uvádět jako průměrné, se postupuje takto: výsledná známka je stanovena aritmetickým průměrem, přičemž se výsledek zaokrouhluje do 0, 50 dolů,

od 0, 51 nahoru (např. 3, 50 = 3, 3, 51 = 4).

Důležitost a obtížnost každé disciplíny je vyjádřena koeficientem, kterým se udělená známka násobí. Výsledné číslo je počet bodů, který pes získal z dané disciplíny. Sečtením bodů ze všech disciplín dostaneme celkový počet bodů. V tabulkách pro jednotlivé druhy zkoušek je uveden nejnižší počet bodů, kterého je třeba k dosažení I., II. nebo III. ceny.

Kromě toho musí pes v každé ceně získat také limitní známky z jednotlivých disciplín, které jsou též uvedeny v tabulkách.

Při stejném počtu bodů u více jedinců má přednost chovný jedinec před nechovným, mladší před starším, při stejném věku ten, jehož vlastní jméno začíná dřívějším písmenem v abecedě.

Tituly: zadávání titulu CACIT se řídí pokyny FCI. Na zkouškách a soutěžích se zadáním titulu CACIT získává tento titul nejlepší pes hodnocený známkou výborně a pokud se tato známka nezadává, pak nejlepší pes v I. ceně. Titul res. CACIT získává druhý pes v pořadí hodnocený známkou výborně a nebo druhý pes v pořadí v I. ceně. Dále na soutěžích se zadáním titulu CACIT může nejlepší pes plemene oceněný výborně a nebo v I. ceně získat titul CACT a druhý nejlepší pes plemene se známkou výborně a nebo v I. ceně získat titul res.CACT a to pro všechna plemena zúčastněná na dané zkoušce nebo soutěži. Na soutěžích a zkouškách se zadáním titulu CACT získává tento titul nejlepší pes hodnocený známkou výborně a pokud se tato známka nezadává, pak toto ocenění získává nejlepší pes v I. ceně. Druhý nejlepší pes se známkou výborně a nebo v I. ceně získává titul res. CACT a to pro všechna plemena zúčastněná na dané zkoušce nebo soutěži. Veškeré tituly nejsou nárokové a přináleží psům za mimořádný výkon a je na sboru rozhodčích, zda tituly zadá či nikoliv.

 

Dokladem získaného ocenění pro vůdce psa jsou:

a) soudcovská tabulka,

b) potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu,

c) diplom

d) zápis v průkazu původu

15. Námitky

Vůdce psa může mít námitky proti ohodnocení psa jen tehdy, může-li dokázat, že při zkouškách nebyl dodržen zkušební řád. Námitky musí podat ihned písemně po oznámení výsledků ocenění z jednotlivých disciplín a rozhodčí jsou povinni ihned seznámit s námitkou vrchního rozhodčího a ve spolupráci s ním námitku vyřešit. Vůdce musí při podání námitky složit 500 Kč, na VZ a vrcholových či klubových akcích 2000 Kč. Kauci – peníze nevybírá rozhodčí ani vrchní rozhodčí, ale zástupce pořadatele a to vždy proti potvrzení, ve kterém musí být poučení, že v případě neoprávněného protestu peníze propadají ve prospěch pořadatele. Zprávu o vyřešení námitky zaznamená vrchní rozhodčí do přehledu výsledků. Dodatečné námitky ani později podaná písemná oznámení se neberou v úvahu.

 

16. Provinění vedoucích psů

Proti vůdcům psů, kteří se dopustí přestupku proti tomuto zkušebnímu řádu, nebo se snaží různým způsobem znevážit nebo pozměnit výsledek zkoušek, budou vyvozeny důsledky.

Během zkoušek nesmí vůdce psa být pod vlivem alkoholu, drog a jiných psychotropních látek. Při porušení tohoto zákazu má rozhodčí právo vyloučit vůdce ze zkoušek o čemž rozhodčí vyhotoví písemný záznam. Sbor rozhodčích má právo vyloučit každého, kdo by svým jednáním narušoval hladký průběh zkoušek.

 

17. Kontrola zkoušek

Kynologické a dozorčí orgány ČMMJ (Kynologická komise ČMMJ, sekretariát ČMMJ, Kynologická komise OMS, Dozorčí rada ČMMJ a Dozorčí rada OMS) jsou oprávněny provádět kontrolu zkoušek na základě pověření. Při kontrole nesmí zasahovat do průběhu zkoušek. O kontrolních poznatcích sepíše kontrolující orgán s pořadatelem zápis.

OMS, který hrubým a závažným způsobem poruší ustanovení předpisů pro provádění zkoušek, pozastaví nebo odebere MR ČMMJ právo dalšího provádění zkoušek.

18. Všeobecná ustanovení

Pro získání osvědčení o lovecké upotřebitelnosti je nezbytné, aby pes zkoušky lovecké upotřebitelnosti (limitní discipliny) složil jako celek. Není tedy přípustné, aby pes zkoušky (limitní discipliny) skládal po částech.

Vůdce psa musí být myslivecky sportovně ustrojen, musí mít s sebou lovecký lístek, zbrojní průkaz a zbraň včetně průkazu zbraně (pokud je vlastní), členský průkaz nebo doklad o pojištění, průkaz původu psa, vodítko, píšťalku na psa apod.

Vůdce s platným loveckým lístkem a zbrojním průkazem střílí po dobu zkoušek sám, vůdce bez loveckého lístku si zajistí střelce, popř. mu bude přidělen pořadatelem.

Psi, kteří absolvují úspěšně všestranné zkoušky, mají právo na záznam v plemenné knize a v průkazu původu „U“.

Pořadatel a rozhodčí musí dbát, aby se zkoušky nekonaly na území, které bylo krátce předtím postříkáno chemikáliemi nebo hnojivem. Zjistí-li toto během zkoušek, musí psovi poskytnout náhradní terén.

Psi, kteří prokazatelně načínají, hrobaří a nebo tvrdým skusem zvěř poškozují, jsou ze zkoušek vyloučeni.

Další pokyny jsou uvedeny u jednotlivých zkoušek.

Vydáním těchto zkušebních řádů zaniká platnost všech zkušebních řádů, které byly vydány před schválením tohoto řádu, který platí od 1. 1. 2008

 

 

 
TOPlist